6. den – Cardrona

Lyzarske stredisko CARDRONA lezi mezi Queenstown a Wanaka (34km). Cardrona je nazev hory s vrcholem v 2 059 metrech a vlekem se dostanete rovnou az na vrchol hory. Najdete tu 23 sjezdovek na rozloze 320 ha a nejdelsi je dlouha 3.6 km. 3 lanovky a 3 vleky za hodinu vyveze nahoru 7 800 lidi. Je to takove rodine stredisko.

Kdyz jsme dorazili, byla tak silena zima ze jsme hned museli pouzit nemrznouci smes znacky JIM BEAM a statecne vyrazili na kopec. Na kopci se zapli do snowbordu a show mohla zacit.

Vzhledem k tomu ze dneska je paty den lyzovani, uz jsme docela unaveni, ale tak nas to zacalo bavit, ze jsme vydrzeli az uplne do konce nez vypnuli vleky. Byla to sranda a nakonec jsme vsichni byli skoro prebornici. Utahani jsme udelali par skupinovych fotek a vraceli se dom.

Meli jsme naplanovano se stavit v Dear Park, kde se tocil Pan Prstenu. Z vypraveni Mirky a Petra kteri tam byli vcera jsme vedeli co nas ceka. Hned jak jsme vjeli do parku uz se sebehla veskera havet, nebo spise zver a uz by si klidne nastoupili I k nam do auta. Lamy, srny, jeleni, kozi, ovce…….. Lama nam strkala hlavu okynkem dovnitr, bylo to docela strasidelne, no….. ne strasidelne ale kdyz tak stojite vedle ty lamy, vzhledem k tomu jak je velika nahani to docela hruzu a to zvire se zda ze bude asi umet pekne tvrde nakopnout, mozna I kousnout nebo Buh vi co jeste. I presto ze tito jsou ochoceni a uzete je krmit, ja se priznam je jsem byla srab. Taky jsme tam videli Buvoli a Jaky. Z parku je uzasny vyhled na Queenstown, jezera a okolni hory.

Po navratu z parku jsme vratili nasi lyzarskou a snowboardovou vybavu. Pekne podekovali sikovnemu mladenci za pultem, byl moc prijemnej a co prace s nami mel…..
Tak uzasny pobyt v Queenstownu by se mel ukoncit necim specialnim. Ja, Erika, Premek a Peter jsme si vybrali zakonceni vybornou veceri v Lone star restauraci a pak jsme potkali zbytek ucastniku zajezdu v baru….., kterej byl uuuplne prazdnej a my si dali jeden drink a ubyrali se dom spat, protoze zitra nas ceka perny den.

5. den – Coronet Peak

Dneska jsme znovu vyrazili na lyzovacku na Coronet Peak. Protoze je to nejbliz a my jsme si planovali odpoledne po lyzovani vyrazit na Gondolu nad Qweenstownem.
Misto kde najdete 220 stupnove panorama, nejuzasnejsi pohled do celeho okoli – na Queenstown, Coronet Peak a The Remarkables, Lake Wakatipu k Cecil a Walter Peaks se jmenuje GONDOLA

INFORMACE O GONDOLE:
Spodni Terminal: 340m
Top Terminal: 790m
Celkova delka: 730m
Rychlost: Ruzna, ale max 3.5m/sec
Kapacita: 700 lidi/hodinu (21cabin, 4 osoby v jedne)
Otevreno: denne od 9.00am do pozde

My krome uzasneho pohledu jsme se svezly na SKYLINE LUGE coz je draha na ktere jezdite na takovych zvlastnich kolech. Bylo to uzasny, strasna sranda. Vyjede se lanovkou jeste o torsku vys nez je Gondola a pak dolu to je frcak.

INFORMACE O SKYLINE LUGE:
Dve trasy: 3 m siroke (beton) obe dlouhe 800m
Cary: 3 kolecka a vazi 30kg.
Hours: 9.30am do 30min pred
Kapacita: 1000 lidi/h

Po vyborne projizdce jsme si dosli na kavicku do restaurace, kterou nam za barem udelal ‘krajan” (my Cesi jsme uplne vsude) a kochali se vyhledem. Pres jezero jsme koukali na Dear Park kde jsme zahledli hodne v dalce jedno bile auto a ze srandy jsme si rikali ze je to Petr s Mirou, …… pak jsme zjistili oni to opravdu byli oni ;o)

Sesli jsme se pred pujcovnou odkud jsme meli lyze a Ja, Premek, Peter a Per jsme si vymenili lyze za snowboardy……. To budou zazitky ;o)))) Nikdo z nas jeste nejezdil z vyjimkou tedy me ja uz jsem byla zkuseny snowbordak a uz jsem mela odjezdino na prkne cely 3 hodiny. ;o)))

4. den – Coronet Peak

Dneska jsme vyrazili na CORONET PEAK. Pred cestou jsme se domluvili ze po lyzovacce pujdeme vyzkouset Shotover Jet. A vzhledem k tomu ze JET jezdi v miste ktere je na pul ceste z Queenstownu na Coronet p. To byl naprosto idealni plan jak vkloubit dalsi aktivitu do naseho lyzarskeho programu. Po ceste jsme se zastavili zarezervovat mista a zjistit kdy vyjizdi posledni Jet. Bylo to nekdy kolem pul pate.

CORONET PEAK je tak 20 minut (18km) z centra Queenstownu. Nejvyssi bod ma 1 650 metru a nejvyssi bod kam se dostanete lanovkou je v 1 640 metrech odkud se muzete potesit uzasnymi vyhledy na Queenstown a jezero Wakatipu. (rozloha 280 ha). Jetu 42 sjezdovek a nejdelsi meri 1.8 km. Tento resort ma nejstabilnejsi pocasi ze vsech resortu na celem Novem Zealandu a je nejstarsi s nejvice rozvynuty ‘sjezdovkovy system’ na jiznim ostrove. Je to takova opici draha. Muzete jet dolu 100x a pokazde si muzete najit novou a novou cestu.

I tady jsme si zajezdili vyborne, Ja s Premkem a Petrem jsme na vleku potkali jednoho prijemneho pana, ktery uz pred mnoha lety delal heliskiing. S manzelkou kazdou zimu na 2 mesice jezdi na hory...... Tak takhle si ten duchod taky predstavuju. Pan byl ve vyborny forme a tak jsme si s nim 2x sjeli jeho oblibeny trasy.

Premek si tu dnes zpusobil zraneni. Je s podivem, ze i sikovni lide muzou nesikovne spadnout na ruku a pak uz to je.....Statecne vsak jezdil dal az do konce. Je to hrdina!!!


Pred jizdou na JET jsme vyfasovali plastenky a vesty a to s tou plastenkou, to vubec nebylo od veci….. O Shotover Jet se rika ze je to nejuzasnejsi projizdka na clunu. Uzasnej zpusob jak upustit uzdu adrenalinu a pry ze na to nikdy nezapomenete. Projizdite skalnimi stenami a pan ridic s vami krouha 360 stupnove zatacky v plne rychlosti. Ne jednou si promitate pred ocima vlastni projekci jak jste s clunkem a spolecne s ostatnimi nalepeni na skalu jak znamka na dopis a nikdo vas nemuze sloupnout.
Projizdka trvala pul hodiny. A byla to uzasna jizda. Rikali jak rychle to jede, ale ja to zapomela. Tak jestli to kluci ctete, tak do kometare k clanku muzete pridat sve postrehy. ;o).

3. den - Treble Cone

No....nejak se nam nepodarilo se vsem dostavit na cas na 7am.....Kdyz jsme se vsak vsichni stastne shledali vyrazili jsme smer WANAKA, ktera je od Queenstown asi 70km a dale odtamtud je to uz jen 20km do TREBLE CONE. TREBLE CONE je nejvetsi lyzarske stredisko na jiznim ostrove s rozlohou 550 ha. Nejvyssi bod je v 2 088 metrech a lanovkou se dostanete do 1 958 metru. Nejdelsi sjezdovka se jmenem "Triple Treat" je dlouha 3.5 km. Coz je docela slusny ;o).
Z Treble Cone je krasny vyhled na jezero Wanaka.

Vsichni jsme se shodli, ze na Treble Cone je nejlepsi lyzovacka.

Na lanovce jsme s Premkem jeli s jednim lyzarem ktery nam prozradil ze dole u vleku si muzeme vyzkouset ruzne typy lyzi, (pred tim nez si je koupime) my samozrajme jsme kupovat nechteli, ale vyzkouset tak to jsem chteli. Ukazal nam super dlouhou sjezdovku a dole pod kopcem jsme zacli vybirat „naradicko”.

Tak to byla parada. Docela o necem jinem. Dvakrat jsme se svezli a protoze chlapec co se tam o to staral nebyl zrovna nejprijemnejsi tak jsme zpatky skocili do svech lyzi a jen zasnene vzpominali ;o))

Ja jsem si tu vyzkousela double cerny to bylo trosku adrenalinu. Nejsilnejsi zazitek kdy se me dost roztrasly kolona pro me byl, kdyz jsem omylem zajela na skalu, ktera byla umistena prave uprostred mezi double cernyma, z ktere tam nekteri silenci dokonce skakali. Vypadalo to dost hrozive a ja, ac rozumu dost nekdy mi chybi, nemyslim si ze bych ho stratila uplne a chtela si tohle skocit...........

Tak ja jako frajerka jedu a jedu a.... najednou se mi ta cesta nejak nezdala, tak zastavim..... A jak tam tak stojim a lyzari z odlisnymi nazory na moji situaci na me z lanovky pokrikuji: „ dal uz nejezdi tam je skala”....”musis nahoru”, ...... z toho jsem pochopila v kterem miste to vlastne ted stojim. Nasli se i jini „snezenky a machri”, kteri oponovali tomuto zdravemu nazoru podstrkujic svuj nezdravy: ”Neposlouchej je, to jsou srabi, jed doluuuu....” a povzbuzovali me k statecnemu dokonceni moji stavajici trasy.

Snih tam byl docela hlubokej a dostat se o par metru nahoru bylo vysilujici. Pokusila jsem se o sundani lyzi, to vsak v dane situaci se zdalo zcela neproveditelne......Potim se a slapu v hlubokem snehu nahoru – postupuji tryskovou rychlosti........Huraaaa podarilo se mi dostat o par metru vys a pak uz jsem se spustila po te trase kterou jsem si puvodne planovala pri ceste na vleku. Vic nez srab ( jako ze jsem utekla z boje), jsem se citila jako hrdina – ze jsem prezila ;o))

Po ceste domu jsme se stavily na kolacky a nezbytny velky nakup jidla v supermarketu na nasledujici dny.

2. den - Lyzovacka na "The Remarkables"

Rano jsme si museli vyzvednout nasi lyzarskou vybavu a tak jsme vsichni nabehli do obchodu "Kiwi experience" a vyzkouseli lyzaky, oblecky (lyzarske kalhoty a bundu), vybrali lyze..... to vse nam zabralo nejakou tu chvilku a pan asistent se diky nam trosicku zapotil ;o). Konecne jsme meli vsechno....uz jen lyze upevnit na strechy aut a uz jsme jasali "huraaaa, tak uz jedeeeem"........

The Remarkables je nazev prvniho lyzarskeho rezortu kam jsme vyrazili celi nadseni prvni den na lyzovacku.

The Remarkables je 24km od Queenstown. Nejvyssi bod ma 2.324 metru a nejvyssi bod kam se dostanete lanovkou je v 1.957 metrech (rozloha 220ha). Nejdelsi sjezdovka je 1.5km a jsou tu 3 sedackove lanovky a 2 vleky.

Po ceste jsme byli zastaveni a museli jsme si nasadit snehove retezi, ackoliv nam vubec nebylo jasny proc, protoze nikde na tom miste, kde jsme je nasazovali, nebyla zadna znamka o snehu.....Hura je tu snih....to jak jsme jen vyjeli trochu vis....Docela dost foukalo a s prestavkama trochu chumelilo.....Chvili nam trvalo nez jsme vsichni byli pripraveni k akci "sjezd" (nejprve samozrejmne vytah lanovkou....) nakonec jsme se vsak ve skupine konecne mohli nechat vyvest lanovkou na kopec.....

Lyzovacka nebyla spatna, nebylo moc videt a na sjezdovkach byly sem tam kameny. Nekteri z nas jsme si zajezdili i v dost hlubokym snehu, coz bylo docela narocny ale pobavili jsme se ;o) a bylo to super !!!

Vecer pred navratem domu jsme se stavili na nakup a pozdeji prisli Alice s Jakubem, (kteri byli ubytovani jinde) na valecnou poradu, kam ze to vyrazime zitra.....
Takze .... TREBLE CONE byl vysledek z nasi porady a sraz je zitra v 7am. pred nasim hotelem.... a ze presne...na cas !!!!!

Lake Tekapo

1.den - Z Christchurch do Queenstown

Rano Jakub, Petr a Peta vyzvedli nase pekelne stroje a vyrazili jsme smer Queenstown

POSADKY:
1.vuz: Erika, Marketa, Peta a Premek
2.vuz: Mira s Petrem
3.vuz(piskot): Alice s Jakubem

Prvni zastavka v McDonaldu, kde jsme si dali snidani a pozdeji jeste nakoupili jidlo na cestu v samosce... Jen co jsme vyjeli z Christchurch na obzoru jsme spatrili zasnezene vrcholky hor.....Prvni fotici zastavka u ledovcoveho Jezera Tekapo a kostela jmenem "Church of the Good Shepherd" (kostel dobreho pastyre) u brehu s nadherny vyhledem na pohori zvane "Jizny Alpy" ....nadhera jako v pohadce a to je teprve zacatek....


Po ceste nsledovalo nekolik dalsich zastavek na foceni, jedna s z nich byla u Mount Cook - nejvyssi hora na Novem Zealandu (3753 m) Maorove - coz jsou tamni puvodni obyvatele nazyvaji tuto horu AORAKI, coz v prekladu znamena (Cloud Piercer - volny preklad - pronikajici skrz mraky). Bohuzel kdyz jsme prijeli na parkoviste odkud je videt Mount Cook, mraky zakryli jeho horni cast, takze jsme si mohli jen predstavovat, coze je za nimi. Navic jeste prselo a byla dost zima, tak jsme se tu ani moc nezdrzeli a pokracovali dal.

Dale jsme projizdeli jsme tzv. Mackenzie Country coz je pojmenovano po znamem skotskem zlodeji ovci se jmenem Jock MacKenzie.....Mimo jine po ceste vsude kolem se pasou ovecky.....vsude.....desitky, stovky, tisice, statisice.... ovecek.

Dojeli jsme do Queenstown a po kratke porade a chvili hledani jsme nasli nas "hotylek" se jmenem ASPEN. Na recepci jsme hned potkali Cesku - Zuzku tak jsme od ni vyzvedeli co nejvice potrebnych informaci a po ubytovani jsme vyrazili do mesta na vecu. Po navsteve Casina kde bylo nejvyhodnejsi si vymenit australske dolary za novozealandske jsme nakonec skoncili v Mexicke restauraci.

Tak jsme se dockali

Let ze Sydney trval 3 hodiny a probehl hladce. Protoze na Novem Zealandu jsou o 2 hodiny napred pristali jsme v Christchurch o pulnoci. Z letiste jsme jeli primo do HOTEL COMMODORE Moc se nam tam libilo, velky postele.....;o) Dali jsme si na uvitanou vinecko, ktere jsem zakoupili na letisti....portske....hmmmm....obednali si 64 garlick breadu....no trosku kecam... meli jsme jich min ale moc k tomu cislu nechybelo a kluci si dali jeste pizzu....No a po porade jsme sly do postylky a Ja s Erikou jsme mely uzasnou noc. Radiovy budik byl nastaven na nevim kolik ale kazdych 10 min. zvonil a ja nevedela jak ho poradne vypnout a rozespala jsem nemohla najit zasuvku abych ho vyrvala ze zdi, tak jsme rano byly dost po nasi prvni noci zmordovane.....Priste uz budem chytrejsi.....Taky ze jo v nasem dalsim hotelu prvni vec co byla jsme budik vytahly ze zastrcky ;o)...to se to bude spat.....;o))))